LINIE HŘEBCŮ
|
jméno |
rok narození |
barva |
otec |
matka |
|
|
|
1931 |
bělouš |
Ata Chodžanok |
434 Chodža |
|
|
1925 |
tm. hnědák |
Kurt Bai (vraný) |
Ingliss Kurro |
||
|
Ak Sakal |
1930 |
bělouš |
Ak Sakal |
Iljas |
|
|
1951 |
ryzák |
629 Fakir Sulu |
647 Egoza |
||
|
1949 |
zlatý hnědák |
104 Gezel |
|||
|
Posman |
1919 |
zlatý hnědák |
Kul Murat Šachar |
||
|
1978 |
hnědák |
1630 Okis 8 |
|||
|
1932 |
hnědák |
247 Tugurbaj |
177 Elkab |
||
|
1939 |
tmavý plavák |
347 Vezir |
60 Barok |
||
|
1918 |
plavák |
Mele Chadži Nur |
Chodža Bal |
||
|
1965 |
zlatý plavák |
1195 Enyš |
|||
|
1909 |
plavák |
Oraz Nijaz Karadašli |
|||
|
1955 |
zlatý plavák |
1321 Pobeda |
|||
|
1940 |
hnědák |
141 Kizyl |
377 Skala |
||
|
1914 |
tmavý plavák |
69 Dovlet Išan |
Everdy Teleke |
||
|
1957 |
vraník |
1249 Kelte |
|||
|
1936 |
bělouš |
16 Algyr |
8 Ajden |
||
|
1930 |
bělouš |
4 Ag Išan |
Ata Guš |
Achaltekinské koně dnes řadíme do 18 linií. Linie vznikají po významných hřebcích a přetrvávají nebo zanikají podle toho jak se prosazují na svých hřebčích potomcích. Již zcela zaniklými liniemi jsou Gečeli a Niderbai. Z původní linie Sultan Guli se přes hřebce Slučaj jeho synem 629 Fakir Sulu odštěpili dvě nové linie a to Gelišikli a Fakirpelvan. Z linie Čopar Kel vznikli linie Ak Belek, Dor Bairam, Ak Sakal.
Ostatní linie, přesněji 70 % achaltekinské populace směřuje k hřebci 2a Boinou.
Legendární hřebec 2a Boinou byl hřebcem velmi typickým, avšak menšího vzrůstu (153cm). Měl suchou hlavu, štíhlý, dlouhý krk a šavlovitý postoj zadních končetin. Narodil se roku 1885 po hřebci Leljaning Čepi z achaltekinské klisny neznámého jména. Byl vynikajícím dostihovým koněm a posléze se stal nejvýznamnějším plemeníkem své doby. Jeho potomstvo bylo na dostihových drahách rovněž velice úspěšné a tak se Boinou proslavil jako plemeník po celém Turkmenistánu. Boinou uhynul 7. 11. 1908 ve věku 23 let.